Řeka

Říčka divoká,
mezi kameny utíká,
za nimi najde se i tišina.

Pak náhle potok se k ní připojí,
jejich vody v jednu se slejí,
tak říčka v řeku cestou se promění.

Nyní už teče klidně krajinou,
občas vlnky na počátek si vzpomenou,
na konci čeká vody širý lán,
co mořem je nazýván.

Připomíná to běh žití,
co z počátku je rychlí, hbitý,
ale časem přec zpomalí,
než do cíle svého se dovalí…