PATRON BÁSNÍKŮ

Když múza přepadne
až jak to dopadne

Patron básníků Múza
Někdy i pěkná hrůza
Na mne i bez sedla
mimořádně si usedla

Malovala prsem
já zas prstem
jako anilínkou
Ona nad linkou
chvíli malinkou
já jen pod linkou
Voněli jsme vanilkou

Co dává křídla myšlence?
Napadá snad jen šílence
Pot dřina touha bez konce
Za vzor dávají Japonce

Upřímnost ti neschází
Přivádíš se do nesnází
když ze strážní budky
pozoruješ jen baletky
Chybí čas na skutky

Až čas zazvoní
práskni do koní
Nikdo tě nehoní
Při tvé známé píli
neváhej ani chvíli
Než tě opustí síly
dávno budeš v cíli

Když jedeš na kole
zdraví na zdar
uprostřed obce
a ještě s kopce
Pozor na radar
cyklisto, ty vole
překročíš rychlost
panebože jemine
pokuta tě nemine
a zas máš zlost

Má sebekritika
i vás se teď týká
Vím, místy bez smyslu
i život je plný nesmyslů
Ale přece a to si zapište
Budeš „básnit“ napříště?