Přátelé

Chvíli si na vrcholu a hned na to spadneš,
rozbiješ si hubu a pak rázem zchladneš.
Náhle se Tvoji přátelé stanou tyrany
a není divu, že jsi v mžiku celý nasraný.
Ač děláš, co se dá, tak se prostě nesklidníš,
Tvé sebeovládání klesá níž a níž.

"Proč si sem lez," se ptáš sebe stále dokola,
"chovaj se k Tobě, jako bys byl mrtvola."
Tak radši odejdeš, než se něco přihodí
-> s někým se popereš, nebo Tě prostě vyhodí.