Pravda

Mám právo zabíjet, a právo stát se smrtí,
právem jsem bažící po vlastním umírání,
mám právem tajemství, jež celý život škrtí,
když v světle zatmění se tomu nezabrání.

Jsem právem v bolestech, když rvu si maso z kostí
a smíchem harpyjím se tomu ještě směji,
a právem podivným i podléhají zlosti,
ti téměř nevinní, jež smrt mou si tak přejí.

Jsem právem nařčená, že beru lidem brány,
a právem nechtěná i právem hanobena
a právem hovoří, že otvírám jen rány,
vždyť už mým zrozením Zem byla zneuctěna.

Jsem právem tajena a právem nesvéprávná,
právem se na mě hledí jako na vraha,
když ve svém trýznění, jsem dána od pradávna,
a ze všech nejkrutější bývám nástraha.