Když vládu noci
k ránu krátí čas
a posledný odraz mesiaca
trbliece sa na hladine
nemilosrdný den
mi Tě z náručí vyrve zas
zas ostávam nemohúco
uväznení vo vidine
...
Když sama probouzím se
do uplakaného rána
a nebo plače
nad zosnulou nocou
bez náruče Tvé
se cítím opět sama
opäť sama
bosá
kráčam rannou rosou
...