Cesta

Jen vítr ševelil na kraji remízku,
na kameni leželo pár drobných penízku.
V dáli se ubíral neznámy muž,
tu sebral zlatku, jinde zas nůž.
Po cestě klopýtal, snad že by to vzdal?
Srdcem se vracel, však vůlí šel dál.
Občas se zastavil, spánek ho zmoh,
v těch nocích hlídal ho, druhý pár noh.
Když tráva slehla, vyrazil v svět,
za dalším kopcem vždy jiný je květ.
Za posledním kopcem první je hora,
vstříc ledové bouři, či teplo dvora?
Poutníče, květy mají svou cenu,
obdivuj hory a miluj svou ženu.