Myslím, že to byla snídaně?

Začnu brečet,
s potěšením rozbiju struny,
Vrhnu se k zemi
a udělám takový to gesto - sežer si to!
Nechám zvíře rozervat kůži
na krev a vyzvracet bezoár
- smotek v smutku sním!

Dělám nepřítomnýho
šéfa
podzemního bunkru
pro nevidomý klavíristy,
Smetana mě slízl!
Kočka?
Hovno! Ta přece zvrací!
No a tak je po šéfování
Jsem v zemi svého původu

Sedím v křesle a kejvám hlavou ze strany na stranu
- celkem stokrát.
Tak to je hluboký! - Kurva to je pech!

No,

ředím to pod vodou, furt kejvám tou hlavou
Sem a tam a
sem a
tam a tam a
funguje to jako
zátka, souložící panenka, bačkory mé Země - obul je šéfík, Sem jsou taky peníze, Tam jsou peníze, pantoflíčky,
miluju svíčky, hlava rodiny
peníze z chudiny,
student se umyje
v řece přece!
a má to skrytý parašutistický
sklony
- takže je to fakt funkční!

Hej bacha, šlapeš mi po nohách!

Víš, já nemám rád doktory!
Výjimkou je pan patolog.
doktor Pravý je komunista,
nemá rád ještěrky
domá má kocourka a kočku a něco mezi tím.
Potrpí si na klid a nemá rád humor.
Zvlášť od kolegů ze strany.

Zelený papíry
dělaj divy.

Smetana, Pravý, Funkční kejvající hlava

blbá funkce je to kejvání. Po nějáký chvilce je to takový nepříjemný už.
Sem tam sem tam sem tam sem tam
hůůů
hnípám..
Kurva přestaň!
týývoléé!
.
.
.
.
ke svým dvacetisedminám si přeju hezkej dárek
.
.
.
Brokovnicu na hlavu..
..
...
Zatím.
.
sem

tam!