Vílí zvonečky

Víly splétají z pampelišek
zlaté osudy lidí,
i když vždy nejsou štědré,
v uších nosí malé zvonečky,
kterými zvoní na poplach,
když jsou v ohrožení.

...požár v lese může
propuknout kdykoliv,
jako slyšitelné puknutí
srdce na dvě nesouměrné části...

Vílí zvonečky
nepřísluší do uší lidí,
svedly by je z lesů
do bažin, mezi končiny
bez návratu, kde Mlha
číhá na zbloudilce,
které nepustí ze svých stěn
a pohltí je do bezedné bažiny.

Víly vždy byly poslušné,
ale od dob, co zvonečky nosí,
slyší každičký hlas, každičký
krok, každičké mávnutí křídel ptáka
v lese, že pomalu trpí paranoiou.

A paranoidní víly je lépe
nepokoušet, nebo se jich nezbavíte...

...nikdy...

jenom pokud rychle vycouváte
z houštin lesa, kde jsou
jejich síly nejsilnější
a zvonečky nejcitlivější
pro jejich uši.


protože vílí zvonečky
lze stejně obdivovat
jako se jich bát...