Léto

Léto utonulo v deštích podzimu,
nebe zešedlo a noční chlad
přiměl nás myslet na zimu,
ač byl teprve listopad.

Mrazivý severák bral lidem hlasy
a nechával je šeptat v padlém listí,
v ponurém čase svíci zažehla jsi,
v otevřené knize začala mi čísti.

O věrné lásce k můzám,
o žáru v duši básníků,
o touze čelit hrůzám,
o hájích s vůní šeříku.

Tisíce příběhů, tisíce osudů
a mezi nimi náš,
ale co když...
ten svůj nepoznáš?