Noční zastávky.

U vchodu tekla krev,
řinula se mu z hlavy a kapala na zem
nemohla jsem se odtrhnout
stékala mi po špičkách bot
ani jsem ho neznala,
ale bylo mi z toho krásně,
na schodech kde jsem prohodila celkem
tři věty se svými katy,
rok a půl mě vázali ke špalku,
a přála jsem si je obejmout.
Vášnivě se políbili,
dost možná oni a dost možná někdo jiný
na úplně jiném místě
u stoleté škodovky zaparkované uprostřed ulice
kde pršel smích a noční slunce,
mohla bych být jím nebo jím,
vláčím se v botách od cizí krve po městě
místo toho všeho,
vrhám se do náruče
vlastním vrahům.