coup d´ oeil...

…postával jsem zahloubaně
před severní hvězdnou polokoulí
od Cellariuse
a studoval souhvězdí…

víte mám rád obrazy
když jsem poprvé pohlédl na svět
ukázal se mi právě v téhle podobě
nic co by zatěžovalo mysl čísly
písmeny nebo účetnictvím
ani rovnicemi či notami
ale prostě jen v živé kresbě…

,,Velmi pěkné že?,,

trhnul jsem sebou tak
že být z papíru jsem na dva kusy
a zíral na dívku
co se objevila po mém boku…

na první pohled vypadala
jako jedno z uměleckých děl
nenalézal jsem slova
ilustrovala momentálně všechno
o čem bych zrovna mohl mluvit
ovlivnila tempo mého dechu
změnila můj sloh
a pomohla paměti
by mohla býti mostem
mezi myšlenkou a volbou tématu…

prostě vyprávěla příběh
na který slova nestačila…

někde uvnitř se zrodilo
něco co směřuje
z jednoduchého ke složitému…

byla jako revoluce
ovšem nepostižitelná klasikou
kdy není nutné svrhnout původní
aby mohlo vzniknout místo pro nové
ale dosažitelná
odlišným způsobem pohledů
a novým chápáním...

mám namířeno někam tam
a ukázala prstíkem mezi labutě…

mohl bych s vámi?

můžeme to zkusit
i když jste před chvílí vypadal
že zrovna nejdete nikam
a začneme tím
že mě ponesete
zavazadla…

má Vallet
učiněná diplomatka…