Uvolnění...

studoval jsem
v době posledních Rožmberků
mezi Keplerovými mnohostěny
jedny sluneční hodiny
od Erasma Habermela
pokryté manýristickými ornamenty
když ses objevila Ty
s elegantní rafinovaností
vzbuzující ve mě náhle
neklid a tajemství
jako tóny španělské kytary
potulující se
mezi chrámovými zdmi
poletujícím listím ze staletého javoru
a diamantovými holuby...

bledé barvy
se zlatě rozzářily
začaly prodlužovat stín
tvého těla plného smyslnosti
z jižanské figury
a vítr se zasněně proplétal a dmul
ve tvém průhledném závoji
jako mořské vlny...

prohladil jsem tvé ruce
od ramen přes lokty
až prstům...

opřeli jsme se o sebe
zády
ale naše pohledy
procestovaly v hadích křivkách
spirálovitými liniemi
až na místo za obzor
kde se střetly
ve výbušném gejzíru vášní...

bychom nepromarnili
má Perdonar
žádnou z chvil
osvobození...