Šťestí může být, třebas být i zdráv a nestřelit se do hlavy.Pěkná.
18.10.2011 18:44:00 | Jeněcovevzduchukrásného
a víš kdy sem tu báseň napsala? při semináři o antické filosofii, kde čteme Etiku Nikomachovu :D
18.10.2011 18:01:00 | Romana666
... na mušku s puškou,
zamířit, ... pal
hnula ti s muškou ...
***- ... zas to posral ...
18.10.2011 17:38:00 | HarryHH
Sókratés v dialogu "Gorgias" polemizuje s Kalliklem, pro něhož štestí je blahobyt a nezkrocená svoboda.[2] Aristotelés v "Etice Nikomachově" vysvětluje, že člověk nemůže dosáhnout skutečného štěstí (eudaimonia) ani sám, ani pouze v rodině, ale jen v obci svobodných. Štěstí není nahodilý pocit, nýbrž výsledek rozumně vedeného dobrého života. Po rozpadu řecké polis však i filosofové hledají individuální štěstí, a to buď jako rozumové ovládání vášní a odolnost proti vnějším dojmům a vlivům (kynismus, stoicismus - ataraxia), anebo jako vyhledávání a užívání příjemností života (epikureismus). Štěstí jako soustavné vyhýbání se utrpení a potlačování žízně je jednou z vůdčích myšlenek buddhismu.
Tolik wikipedie. :-)
18.10.2011 17:29:00 | hatlapatla