Víření nicoty

Zpustlá zahrada marnosti
cení vylámané zuby plotu
na tři paneláky
propadlé do nicoty
prefabrikované bídy.
Na okraji města a života
člověk klečí v blátě
srdce mu buší v hlíně
kočičí lásky křičí o věrnosti
v kontejnerech se sváží
odpad z jímky citů
a nikdo nevidí
růži, jež kvete
uprostřed bodláků
krásná a čistá