Smrt

Je tak krutá,smutná a zlá,
ale co s tím život nadělá?
Své plameny smrti odevzdá,
potom poslední sbohem nám dá...
Smutně na nás zamává,
když jeho oheň zhasíná...
Smutek a strach mě přepadá,
když chlad už se mě dotýká,
pomalu mě objímá
do ucha mi zašeptá:
Neboj se smrt není zlá,
je jen trochu nezvyklá...

I strach už mě opustil,
už nebojuji ze všech sil...
Každý z nás polibek její ucítil,
když nás smutně pohladil...
To osud nám jej zařídil,
život se mu podřídil,
když nás tiše opustil...
Než odešel po tváři nás pohladil,
usmál se, v srdci mém klid naladil...
TeĎ už mě chlad obklopil
jemně na rty políbil
poslední plamének života uhasil
a mě do tmy něžně zahalil...
V dáli někdo rozsvítil
vstup do nebes mi umožnil
všechny hříchy odpustil
Andělem mě učinil....
On splnil to, co mi život přislíbil...