Vně

Ač nejsem z ledu,
uvnitř dřímá divný chlad.
Zasmát se, to ještě svedu
Těžší je však milovat.

Co podzim bere listí
Co zima všechno skryje
Prázdnota mě uvnitř hostí
Srdcem co bezvýznamně bije

Je to snad zrada?!
Protože na každý pád,
jak ty máš mě ráda,
tak já nedokáži mít rád.