Mámy nejdou

Mámy nejdou
proč ptáme se.
A chovat od tetiček
už nechcem se.
Maminka ví dobře
pofoukat bolístku
však tetičky houpají naší kolébku.

Dětský domov je náš
každý se ptá, kde mámu máš?
Já odpovím, mámu nemám
já jen tety znám.

Maminko, já nejsem tvé sluníčko
tvé malé děťátko?
Ústa cizích nám zpívají
pohádky vyprávějí.
Máma, ta nám nepohladí kolena víc
a nepolíbí naši dětskou líc.

Maminky nám nechtějí psát
tety, když malí jsme musejí lhát
že mámy přijdou
ony pořád ne a nejdou.

Připadáme si,jak kuřátka
bez slepičky
jen tetám nosíme kytičky.

Jen máma ví pofoukat prst
však cizí nám stále zpívají
někdy rádi nás mívají.
Ale nestojíme jim
za laskavý pohled
neberou na nás žádný ohled.

Mami, kde jsi
proč tu se mnou nejsi.
Proč se mnou nespáváš
proč se mnou nesnídáš!?

Ty mě nemáš ráda
jen němý medvěd se mnou spává.
Těm němým hračkám,tvářím
si malé děti stěžují
a jen si ulehčují.

Proto chceme mi děti z Domova
rozeběhnout se a křiknout.
Maminko, my tě měly rády!
Hra s tetami a hračkami
je tou nekonečnou.

Mámy dále nejdou, nejdou k nám....