..opadala jsem..
..opadala jsem..
Opadala jsem!
Vně bílošedá bříza
Pár skvrn daň života
Pro ošuntělou vizáž
Obrostlá patosem
Vni zmírající míza
A příliš blízko zem
Jen ta, a nebo Ta
Sem tam i tam a sem?
Ponurá blízká schíza
Dře kůru za pasem
A vítr chichotal
Pár větví omotá
Naposled. Nahonem…
Komentáře (6)
Komentujících (6)
Doporučit
Tisk
bříza větve kloní,ale poklonou
sedřená kůra,ale pokorou
míza ta dar života a na rtech chuť
nezlomná si...obdařená
tak po sta roků...buď tu buď!!!
08.04.2015 14:15:58 | Tanzania
Není opadání jako opadání... A vůbec!... Ta báseň není jen o padání... či o opadání...
Sama jsi větrem svým větvím...
Tak zavaň zítra dál,
ať poznám více svět, vím,
zda život se jen zdál,
ať opadám a zetlím
a rozpustím se v zemi,
kterou jsem si tak přál...
Abych nezapomněl: Zdar mízní regenaraci!
10.11.2011 18:30:10 | Špáďa
učešu Ti vlasy
zhojím šrámy
dám Ti kus svým duše mámy
ohladím bolavá lýtka
a z dlaní dám Ti pít
líp
bude
líp
bude...bude...
19.10.2011 21:53:00 | Mbonita
Na jaře opět krása vzkvete
a potom-div se světe
jak lístky novou lepost chytí
s úsměvem, radostí bude žití:-)))
19.10.2011 21:39:00 | CULIKATÁ