Pro Martinu

Vím, asi teď cítíš krizi,
ale to snad brzy zmizí.
Teď vidíš plno bláznů (jichž není málo),
jsi jak sama v divném prázdnu.

Však proč máš pykat za ty hloupé?
To není moc moudré
skočit pod auto či vlak,
vždyť když přece přejde mrak,
slunko zas vysvitne.

Jinak se na to podívej,
pak něco veselého si povídej,
třeba že na světě je plno hlupáků,
jako v hledišti diváků.
A ty že mezi ně nepatříš,
to snad ani říkat nemusím,
tak neblázni, ať brzy neskončíš
a já bezva kamarádku neztratím.

Tak usměj se, sluníčko,
ty malá, milá holčičko...