Já tomu opravdu rozumím, ale, no, plánek na dlani mít nestačí. To normálně padáš a padáš dolů na dr... a zase lezeš nahoru, jak ten debil, v desátém životě přijdeš na to, že ti žebřík nestačí:-)
17.02.2006 13:49:00 | Petr Miroslav
Šumáčku,
proč nutno stoupat po schodech, které končí až v oblacích,
když zrovna právě u tebe je pocit úžasně lítací?
A já abych zase po svých...
15.02.2006 18:28:00 | Mourek
Krásná myšlenka...opravdu němomu není dáno, aby pochopil, jak stoupat vzhůru...Ale není to jen v pochopení, ale hlavně v sebekázni. Velmi jsi mě oslovila. Díky, děvče:))
15.02.2006 13:36:00 | Zdeňka
Mně před spaním napadají samý pí... koniny.
To dzemo: Každý snad ne. Některé lidi bych tam nechtěl. I když třeba tam taky nebudu. Kdo ví.
15.02.2006 09:59:00 | JardaCH
Aspoň na těch schodech není nával,ne? Já se strašně nerada někde mačkám.A co Ty? Nebolí Tě nohy?To víš, ještě máme před sebou pěkný kus cesty.A neříkej mi, že nám dali blbej plánek!!!
15.02.2006 09:23:00 | Branwen1
Názov básne-hneď ma napadli Zeppelíni.
No a do ,,neba" sa dostane každý,
len niekomu to trvá o čosi dlhšie.
15.02.2006 08:50:00 | džemo
Báseňka je krásná s báječným námětem. Trošku mi dělalo problém napoprvé to přečíst celé splavně. Pak už ano. Chjo, ale ještě je na mě moc ráno... :-)
15.02.2006 08:15:00 | Buližník
Pověstné schody do nebes
a každý po nich stoupá sám...
jeden druhého by neunes...
ale já tobě... cestu zametám...
a kdyby náhodou únava tě potkala,
samorost z lesa pro oporu jsem ti sehnala :o)))
Tahle básenka je skvostná!!!
Ukládám do pokladů...
15.02.2006 08:13:00 | Cecilka