Poslední...

Poslední...

Anotace: ...báseň psaná 17.2. ... tak jak to cítilo srdíčko... je složena jednomu človíčkovi...jo, tak dneska (20.4.2006) jsem ji editovala... je upravená jedním človíčkem - Miro Sparkus... díky, teď je fakt o dost lepší :)

Poslední sněhová vločka spadla z nebe,
srdce mě však stále zebe.
Nyní je období deště,
a já chci lásku … stále ještě!
Tvá poslední slova ve mně zůstala,
„Jsi jen má další bývalá“.
Hlavu se slzami mám v klíně,
pes je venku, leží tak klidně, tak líně.
V srdci mám nůž zabodnut,
ale nikdy nebudeš mnou zapomenut.
Ne! To mé slovo poslední,
budeš se mnou až se rozední.
Budeš se mnou od rána až do noci,
jen tak můžu svému srdci pomoci.
Nevím proč, ale stále tě miluji,
kopačky rozchodu si prostě nenazuji.
Ale „Proč?“, ptám se sebe sama,
Přemýšlím a vzpomínám na tebe až do rána.
Pak rozhodnuta skoncovat,
Když nehodláš mě milovat
Skočím z římsy z bytu pět,
už nechci vidět tenhle svět.
Autor Agnesita, 18.02.2006
Přečteno 338x
Tipy 0
ikonkaKomentáře (1)
ikonkaKomentujících (1)
ikonkaDoporučit (1x)

Komentáře
líbí

jujda, no skoro souhlasím s tím co jsi říkala. Opravdu ta forma je děsná ... =D, tady to ani obsah nezachrání ... ale zkusim ti pomoct, snad pak uvidíš jak ... :-)

17.04.2006 22:52:00 | Miro Sparkus

© 2004 - 2024 liter.cz v1.7.2 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí ⋅ Osobní údaje ⋅ Provozovatel