Skrze sklenku
Skrze sklenku
Máš velmi jemné prsty
a zaoblený hlas
do sklenky liješ víno
pak usrkáváš líně.
Hladíš mne proti srsti
in vino veritas,
má smilná konkubíno
tvá pravda je ve víně.
Dívám se skrze sklenku
jak štíhlý je tvůj pas
pod okny Colombíno
tvůj zmrzlý Pierot stojí.
A sníh se snáší venku
in vino veritas,
upíjíš zvolna víno
a hledáš pravdu svojí.
a zaoblený hlas
do sklenky liješ víno
pak usrkáváš líně.
Hladíš mne proti srsti
in vino veritas,
má smilná konkubíno
tvá pravda je ve víně.
Dívám se skrze sklenku
jak štíhlý je tvůj pas
pod okny Colombíno
tvůj zmrzlý Pierot stojí.
A sníh se snáší venku
in vino veritas,
upíjíš zvolna víno
a hledáš pravdu svojí.
Komentáře (4)
Komentujících (3)
Doporučit
TiskKomentáře
Možná, když oči zvednu
od vína plné číše
jak v zrcadle se zhlédnu
v těch tvých...
vždyť tam se mnohé píše... :o)
01.03.2006 10:17:00 | Cecilka
Tohle je nádherné, po prvním řádcích jsem netušil, co se z toho vyklube, ale četl jsem to snad desetkrát a je to stále lepší. Za plnou :-)
25.02.2006 09:58:00 | Buližník
Tohle znělo jako vyznání,moc se mi to líbilo.Dávám stovku s klidným svědomím,neboť chybička se vyskytla pouze pranepatrná- v posledním řádku by mělo být pravdu svoji s krátkým i.
25.02.2006 09:52:00 | Branwen1