Carpe diem, básníku. Jsem jako moje básně, a přesto tak málo jim podobná. Básně by se někdy neměly zveřejňovat, neboť příliš..příliš zobrazují básníkovo nitro. Zobrazují ho, protože do nich vkládá svůj cit. A když v nich je cit, potom i celá básníkova duše... Občas slavím i Novej rok, ale proč jen jeden den v roce? Dá se slavit celý život až do němoty něčích ideálů... Ale je to i můj případ? Kdoví.
Možná ani nenosím krátký sukně :-) Třeba se snažím dělat věci jinak, řekněme líp.
30.12.2006 13:10:00 | Jasmin de Paris