Lhář

Kdysi jsem si přál
ať nepotkám smutek
ať nepotkám žal

To bezvýznamné přání
mě nesčetněkrát dýkou raní
neboť dosud mé přání hřál
však později se odvrátil
osud mi lhal...

I slepec by spatřil smutek
jenž vzdálený se mi tehdy zdál
později jsem pochopil
že mi před očima plál

Spatřil jsem i žal
žal,který se smutku nevyrovnal
prosil jsem o pomoc
z beznaděje jsem se smál a pochopil
že né osud
ale já sám jsem sobě lhal