Vzhůru k zemi

Je příjemné vlhko, lístek hladce klouzá vzduchem
Utrhnutý, spanilý, oprýskaný, zestárlý
Padá jemně, otírá se o větve, čirou náhodou
se na jedné z nich zaklekne, chudáček
Velkorysost netlí v jeho útrobách, nemá srdce
nemá strach

Obloha se zešeřuje, hvězdy plují černou tmou
Malý lístek objevuje, prozkoumává,
není tady náhodou - vydává se dál - chaoticky
Spirálovitě obtáčí kmen, cítí tu mohutnost
Mohutnost dřeviny - jaký to trestný čin, jak nevinný

Brzy bude nový den, skončí sen
Prostoduchost šálí okolí, jenže to nebolí,
vážně, jen to prospívá - duchové neexistují
Jen pohádky nám prozrazují ...
že věřit v ně nebude věc marnivá

Lístek hladce klouzá vzduchem, spanilý
Trochu dobra, trochu zla, trochu drzosti
Troška lepší než-li ďábla soška - v kredenci
A tak končí tenhle den, přichází sen
Kam se poděl lístek malý? Padl na vlhkou zem
Hmm, a co naděláme - má prostě tuhle tendenci