Podej mi ruce...
Podej mi ruce...
vložím ti do nich radost, cítíš?
A teď mi nastav tvář,
dívej se na mě, směrem kde je sluníčko,
setřu ti slzičky
namaluji zpátky smích
natrvalo
nebo aspoň do té doby
než sama budeš se smát...
Teď mi půjči srdíčko
sešijeme tady ty ošklivé šrámy
k sobě,
nití života s lemováním štěstí..
Ještě dočistíme rány
pěkně hluboké je máš
ale to se spraví,
tak takhle je to správně...
Můžeš se zase radovat hmm?
Je to lepší?
Komentáře (11)
Komentujících (10)
Doporučit
Tisk
Tohle je nádherný. Takového človíčka, kdyby měl každý při sobě. Moc krásný. :o)
13.03.2006 13:48:00 | ZZuzkAA
Trošku tady brečím u toho. Je to pro někoho, koho máš ráda a kdo je moc smutný - věděl bych, ke komu by se hodila, ale smutných bolavých dušiček je kolem nás přehršel. Dobře, že jim dáváš naději na Tvou oporu.
09.03.2006 14:18:00 | Hary_nš
Organizujeme se Sunny sraz Literáků, více informací v diskusním fóru…Jsi srdečně zván
03.03.2006 15:40:00 | Manik
Každý by měl mít alespoň jednoho takového přítele, co tohle dokáže! Pěkné!
01.03.2006 08:18:00 | Keilanne
namaluj zpátky smích... hernajs, to jsou dnes tak nádherný metafory až mám slzy na řasách. Holka je to parádní... :-)
01.03.2006 07:58:00 | Buližník
markét to je nádherná básnička.. hrozne mocky se mi líbí.. je z ní cítit optimismus.. kéž bych měla někoho takovýho.. nekoho kdo mi sešije rány.. kdo mi vykouzlí úsměv na rtech.. ale to už asi nejde..:( jinak dekuju moc za komentíky,moc mě potěšily.. nekdy si musíme na icq pořádne popovídat..:) tak ete jednou moc pěkná básníí.. mám te ráda..:) zatim pa
28.02.2006 21:46:00 | Terry