Loutka

Ležíme na sobě
holá máme těla
v nečisté době
mám, co jsem chtěla.
Vidím tvůj obličej
zřím muzeum tváří
tvé oči jak díry
ve starém diáři
ruce jak pahýly
spoutané provázky
loutka jsi dřevěná
bez citu, bez lásky
po těchto provázkách
musím já vyšplhat
topím se v otázkách
nechceš mě roztrhat?
kdo za ně tahá?
chci to vědět, hned
proč ležím nahá
na puse med..