Naděje

Na rohu ulice
na věži staré hodiny.
Dole u radnice
tři oběšené stíny.
Andělé plakali
pro lidskou pýchu.
A nebe vyrudlo
snad studem z našich hříchů.

A vzadu dívka s bílou růží.
Davem lehce propluje.
Pro slzy rozeznáš ji stěží.
Znáš ji. To krásná Naděje.

Pole u vesnice
bílými květy svítí.
Vojenské praporce
přinesly krupobití.
Zhnusené nebe
pokrylo se mraky.
Krev navždy zbarvila
bílé vlčí máky.

A vzadu dívka s bílou růží.
Vojskem lehce propluje.
Pro slzy rozeznáš ji stěží.
Znáš ji. To lidská Naděje.