Rozpadlá kopretina

Při dotyku nenávisti,
rozpadla se kopretina,
kvůli lidské zlosti,
svůj úkol splnit nestačila...

Chtěla nás osvobodit,
ze života s prázdnotou,
teď musíme volit,
mezi láskou a samotou...

Když by jsme měli zůstat,
tak odcházíme,
nad námi se sklání kat,
přátelé ztrácíme...

Díváme se pravdě do očí,
a přesto ji nevidíme,
od lží jsme promočení,
přesto přátelé neslyšíme...

Vzdalujeme se své rodině,
pohlceni sami sebou,
v poslední hodině ,
rozloučíme se jednou větou...