Byla noc

Byla noc
na konci listopadu.
Pustý dvůr, okna zkřehlá
mrazem,
vítr chvílemi zněl jako nářek
a krb měl
ta nejhladovější ústa.
Jediné co mě hřálo,
byl tekutý Napoleon.
Chtělo se mi
zavolat do tmy
na ten potměšilý vítr,
odletět s ním
jako cár mlhy
a někde tiše přimrznout
k čerstvě zorané hlíně.
Pak náhle jako zvon
ve zvoničce na poli,
zatlouklo mi v těle,
ještě jedno
malé bezbranné srdce...