Zloděj

Temná ulice města,
bez svědků setkání.
Pomoc raději nežádej,
když v ta místa se vydáš.

Ze tmy hrubý hlas zní,
napovídá co dělat máš.
Po cennostech touží,
ten neznámý a tajemný.

Ruce v pěsti zkroucené,
jeho přání doprovází.
Bolest těla Tvého,
ničím tišit se nedá.

Kapsy naruby obrátíš,
hrstka minci zacinká.
Nevíš zda tolik postačí,
k hladu po mamonu ukojení.

Modrý maják temnotu krájí,
slova čísi vysvobozením jsou.
Někdo kamsi do tmy křičí:
,,Jménem zákona, stůj!!!"

Kdo ublížit Ti chtěl
v ocelová pouta lapen.
Za svitu reflektoru,
jeho tvář prohlížíš.

Udiven jak je mladý,
slyšíš se potichu říkat:
,,Prosím nechte ho jít,
šanci novou mu dejte".

Šanci znovu začít,
bez zloby k životu.
Jistý si však nejsi,
zda nebude to marné...