Na bednu

Jít podvečerní ulicí
jak plout temnou tůní
do níž rybář noříc udici
noří i tisíc vůní.
Ty vůně mysl omámí
a leccos připomenou,
i to co už je za námi
i dny,co ještě budou.
Má vůbec cenu přemýšlet,
když je rozum krátký?
Nežij jenom budoucností
a nehleď pořád zpátky.
Co se stalo-stalo se,
přijde, co se chystá,
nevím jak žít dnes,
však jedním jsem si jistá:
umývat se, neštvat bohy,
hledat kamarády,
občas hřešit, mýt si nohy,
ať mě mají rádi.