Srdce na dlani
Srdce na dlani
Slyšíš jak bije a jak zvoní?
A když jsem ti ho podával,
najednou z ruky vypadlo mi.
Dopadlo na zem, rozbilo se
na tisíc střípků stříbrných,
svítí jak hvězdy na obloze
a zvoní jako dívčí smích.
Tak jsem ho smetl na lopatku
a vysypal je do smetí,
kousek jsem nechal na památku,
či jako hračku pro děti.
Komentáře (11)
Komentujících (11)
Doporučit
Tisk
neskutečný..dnes jsem na tohle téma psala robinovi dopis..úplně mi spadla čelist
15.03.2006 14:21:00 | šuměnka
Kousek na památku je velmi optimistický závěr. Tady je vidět, že je prastará, že tluče, tudut, tudut...
12.03.2006 15:47:00 | Petr Miroslav
Tak ten střep asi má regenerační schopnost, protože Ti rychle dorostlo do původní velikosti.
Je hladká a nenáročná, hezké čtení k odpočinku.
10.03.2006 13:11:00 | Písnička
Ten začátek mi trochu připomněl Nohavicu... Krásný :-)
09.03.2006 16:52:00 | Králík
Pak taky třeba jeden střípek, přines si sebou na srazík:o))je to nádherné, dneska jste se po ránu sešli, už třetí skvělá báseň
09.03.2006 10:36:00 | Sunny
...no...já teda nevím...asi jsem šťoura, ale dávat děcku na hraní střep...se pořeže, ne?!
To jen abych si nemusela stoupat na hlavu...Jaroušku ;-)
09.03.2006 10:32:00 | no
obdivuhodný výtvor... rýmuje se to jako po másle a je to celkově takový roztomilý
09.03.2006 10:17:00 | SNOWGIRL
Nádherné vyjádření Jardo, tohle mě zaujalo. Kamarádka sochařka jednou vytvořila srdce na dlani. Mělo by to bejt poetické, ale včetně utržené aorty to byl pěknej krvák:-))
09.03.2006 09:56:00 | Buližník