Pátek

Je pátek, ten, co už mnohokrát byl,
ale přece stále jiný,
zas zasněný do víru šedivých chvil,
zas uprostřed špíny.

Páteční šero pod kříž se rozprostírá,
kde prostor halí jen vločky sněhový,
nouze naději tam mlčky slzy stírá,
co bude dál? to nikdo se nedoví.

Doplnit lásku černo černou stuhou,
projít se rájem krokem povadlým,
vítaní jara bezbarevnou duhou,
tak ješte jednou se za tebe pomodlím.