Maják

má cigareta spalována silou touhy
...po poznání vyšších sfér.
...díky ní snad dotknu se své duhy
a snad nachvíli .. zalátám na srdci těch pár děr ..
.
.
našel jsem v ní zalíbení
....vznáším jí svůj dík.
hlava se točí .. svět před očima se mění
....přenádherný okamžik ...
.
né náhodou má tvar majáku ...
s rozžnutou lucernou tam nahoře ..
jsem ten co před spánkem obléká duševní kazajku
a hlavu v depresi boří do svého polštáře
.
.
strašlivé noční můry mě pronásledují ..
vídám pějící krásky v jednom zlém snu.
též zdobené lodě jak v dálce plují
a pak jak blíží se k smrtícímu útesu.
.
.
a má cigareta co jak maják teď dává nám znamení
že nesmíme jim věřit a dávat stále pozor
že nemám podlehnout těch sirén mámení
nebo už více má loď nespatří jiný obzor
.
.
.
.
oblaka dýmu valí se mi z úst
hlava se otáčí jeho směrem
pozoruji jeho vábný pozvolný růst
tu v podkroví mém šedém
.
ještě že ji tu mám
svou drogu co vznáší se v lehkosti
v koutku svém ji polaskám
a zahrnu se něžností
.
.
.
smrtonostný kouř je mi lékem
....píší že může zabíjet
ale já častuji ho svým vděkem
vždyť o tolik lepší zdá se být s ním někdy svět
.
.
.
.
.
------------------------>