Říkej...

Ty choval si se zvláštně z pohledu mého,
avšak já neměla tě za člověka zlého.
Jenže já do tebe viděla asi málo,
že holky pro zábavu máš se mi zdálo
Ztratil´s tu co myslel´s že má tě ráda,
a v tu chvíli já poznala co mám za kamaráda
Ty řekl si mi po čem toužíš,
a jak moc se samotou soužíš.
Jak dokázal by si mít rád a milovat,
jak dokázal by si své srdce darovat.
Jak snadno by si dokázal lásku dát,
a jak by si dokázal vše o čem se mi mohlo jen zdát...
Já o miláčka přišla sem též,
ale teď bych si přála aby byla to lež.
A mě je divně už jen z pocitu toho,
že ty si byl a budeš přítelem jeho.
Ty mohl by si mu dávat lekce,
aby to co říkáš ty i on říkal lehce.
Přála bych si tahle slova slyšet zase z jeho úst
a ne místo toho mít teďka lásky půst
,,Miluji tě´´bych chtěla aby zase mi říkat chtěl
a aby zas ve své náruči jen mne měl.