Deník

tak jsem zas neměla co dělat
v dlouhé chvíli začala přehrabovat
a co našla? tebe
starého vděčného soucitníka z kusu papíru a barev duhy
ty starý blázne poslouchající mé nářky,
tebe, můj zachránče raněných
ty armádo spásy
posloucháš den co den
pláč a vzlykot
nemůžeš se osmělit a říct bud už zticha??
možná by to pomohlo
nejen nýbrž mě, je spousta takových bez pěněz lásky??
otázka co nedává odpověd či smysl
já já znám jí už mnoho let ale však
staré nářečí řecké nemá snášet pomluvy a nemět připomínky a neustále tiše sedět
ale jít dál přes mrtvoly, ty oběti kruté války s láskou
války s láskou toho se bojí každý Dán
lid třese se strachy a nemá
nikdy více potom již groše lásky znát..