Živůtek

Můj život je jako báseň,
nebo horká lázeň.
Někoho potěší,
jinému ublíží.

Občas i já trošku trpím,
když smutné lidi kolem sebe vidím.
Hlava se mi motá,
zase jedna moje bota.

Co s tím ale nadělám,
já to schválně nedělám.
Proč kolem sebe lidi trápím,
to svůj život radějc zaspím.

Dřív sem byla ta hodná,
každému pomocná.
Ale co teď?
Já chci vidět lepší svět.

Chci aby bylo všechno jako dřív,
nebo je to tak veliký hřích?
Ráda dělám lidi kolem sebe šťastné,
pomůžu jim s problémy, pak je to úžasné.

Prosím Bože pomoc mi,
aby bylo dobře na Zemi.
Aby se lidi měli rádi,
a přestali ničit své kamarády.

I já se budu dál snažit,
pokud ne tak se radši v pekle budu smažit.
Mám svůj život i přes to ráda,
už nechci zklamat žádného kamaráda.

Už budu zas ta hodná,
a má rada bude zase dobrá.
Tak lidi všem odpusťte,
a na milost je propusťte.