Ty a Já

Kde mám začít,
sám nevím,
Musím to ze srdce páčit,
bohužel nevím jak.

Jsi jako modré z nebe,
jako polární záře,
jako severní pól.
Překrásné tváře.

Den bez tebe je jako věčnost,
smutek, samota, bolest, odloučení.
Den s tebou je jako vděčnost,
štěstí, láska, radost, souznění.

Pak vidím, jak čas jest relativní,
když den se změní v sekundy zlomek.
Pak tento zlomek je nesmírně intenzivní.
Pak opak změní se v nekonečno.

Jsem jako motorka bez řidiče,
jako řadit bez spojky,
jako matka bez klíče,
jako brzda bez náplně.

Ty řekneš možná, tak si sni,
že jednou možná budu tvá.
Srdcem, tělem, hlavou i duší.

Trápím se, trpím.
Bolí mě celé tělo,
nejvíc ale mé srdce,
které by to tvé hned teď chtělo.