Abendsonnenschein

Stůj živote! Mám pocit, že nestíhám
Tak rychle se mi krátíš
Slunce zapadá, já to nevnímám
Mám šanci, že se vrátíš?

Stmívá se venku i u mě na duši
A nikdo s tím nic nedělá
Jen pár myšlenek ticho naruší
já...takhle jsem to nechtěla

Jak sebevrah na útesu skal
i já utíkám pryč
Co? Na něco ses mě ptal?
Neslyším! Křič!!!

Slepě koukám na stín podemnou
Hluchá k všem tvým slovům
Z tváře stírám slzu dojemnou
se vztekem spílám bohům

Noční tmou cestou kráčím
jen kroky tichem duní
Slunce zapadá ohněm dračím
Střídá jej stříbro luní

Se stejnou touhou, s níž vlci na ni vyjí
i já k ní hlavu zvedám
Život kolem rychle míjí
a já z něho nic nemám!

Žiju ve svém světě
snad to není bláhovost
Netoužím po ničí větě
Lidi mají na mě zlost

Němě mlčím jako ryba
jsem potichu,nikam se nemíchám
Nevím, kde se stala chyba
Proč mi je zima? Proč nedýchám?