Ó bože, co dál..

Pod tmavě černym světem,
kaluž krve leží,
s polámaným květem,
na ní slzy sněží.

Vedle oheň pálí,
přitom zime zebe,
smrtka hroby válí,
pro koho? pro tebe.

Podél řeky drnů,
svítí černý chřest,
cesta plná trnů,
nejhorší je z cest.

Všude kroky strachu,
objímají hroby,
zrada leží v prachu,
v opojení zloby.

Marnost stopy stírá,
sundavaje z očí pásku,
kousky střípků sbírá,
skládajíc si svoji lásku.