Samuel a já

Doma nikdy nejsem sama
jsou tam přece táta,máma...
vždy by tu chyběli nám
Pavlík,Linda,Honzík,Sam.

Máma ráno volá: ,,Same!!"
,,dneska zase školu máme!"
Sam však nemá školu rád,
radši by chtěl ještě spát.
Ale máma nelení,
pošle brášku k snídani.

Ráno jdeme do poklusu,
a spěcháme k autobusu.
když autobus nestihnem
do Laškova pěšky jdem

Potom příjdem do šaten,
pan školník tam zrovna hlídá
A hned volá:,,nechoď sem!
Hele,Same,toť je první třída!"
a do páté zas du já,
za chvilku školník zvonit má!

Učitelka nadává:
,,Samuel pozor nedává!?"
Sam,ten píše do deníku
hází papírky po Míce
když učitelka není tu
tak s klukama honí se.
A pak Sam poznámku dostal,
že celou hudebku prospal.

o přestávce zase jdem,
na náš dvůr za školníkem

Na mě se úča zlobila
že sem Tondovi nabila.
Tondovi to ale patří,
Sněd mi buchtu s tvarohem!
tak jsem ho zmydlila za tři
zrovna tady za rohem.
úča vřeští: Tak to neníí!!
A já jsem dostala upozornění.
Tonda mi řek že jsem prašivá kočka,
VŠAK JÁ SI NA NĚHO PŘED ŠKOLOU POČKÁM!
Crrr!Crrr!zvonek zvoní,
ze třídy vyběhnem jak stádo koní.
úča nás počítá: dvá..čtyři,pět
můžeme vyrazit na oběd!

V naší školní jídelně
špatně se nám daří,
červený omáčky(blébléblé!)
kuchařky nám vaří.
V polívce plavou oběkty
podobné žabím kostím
většina žáků sem nechodí,
mají své zkušenosti.
potom jdeme z školy domů,
vidíme však na sto honů
blížící se Krakováky.
To zas budou boje ňáký!
To vašek přivedl krakováky
abych ho před školou nemohla zmlátit!
Jakpak ubránit se máme
když ani šutry nemáme?
nás je tady jenom šest,
Krakováků přes deset!
A všichni bezmocní jsme tak
Sam ale vytáhne prak,
Jirka luk a šípy
Krakováci prchají jak drak
A jsou z prohry schlíplí.

Krakováky přemohli jsme,
i ve školních botách
a Máma si snad nevšimne
díry na kalhotách.

Kdyby tak nebylo Jirky a Sama
To by byl asi konec s náma.
od Krakováků by jsme byli samá díra
A mamka by nás asi přerazila.

Všecko dobře dopadlo,
sluníčko už zapadlo.
a Sam bude rád,
že může jít spát.