K sakru
Jsem přikován
jak Prométheus ke skále.
Cožpak játra za to mohou ?
Úsměv mám slan.
Proč pořád znova a stále
vycházím jen špatnou nohou?
Vrátím se zpět
na srdcí vykradače hrob.
tam nechám svou noční můru.
Dál k žití lpět
podoben mouše, co na strop
přistává nohama vzhůru.