Anotace: Tohle není žádné "literární dílo"...jen taková rádoby úsměvná říkanka. Dnes tady narážím na samé smutné věci, napadají mě z toho černé myšlenky, tak jsem zkusila opak. Možná je to tím uplakaným počasím...
Díky za komentář a hodně sluníčka, musím ty vzpomínky taky pomalu začít třídit do šuplíčků a přestat se na to až příliš soustřeďovat, k ránu vložím do fora snad poslední básničku spojenou s touto etapou a pak snad přijde jiná inspirace a hlavně snad to sluníčko konečně nás ohřeje, je ho letos nějak málo:-)
28.03.2006 16:54:00 | grázlík
já v tom vidím i dávku smutku i přes to sluníčko, to nezakryješ, dávám 100 slečno
28.03.2006 16:37:00 | Pavel Kotrba
Vzhledem k tomu, že sama říkáš, že je to (a je to) říkanka, pak mi tam trochu nesedí rytmus. Já jsem si dovolil upravit ji, aby mi to šlo líp z huby:
Až ti ráno sluníčko,
šlápne drze na víčko,
nekřič, přece o nic nejde,
pusť ho k sobě, ať jen vejde
Vyčaruj si úsměv sladký,
hurá, jedem do pohádky!
(Teda vlastně do práce,
ale to je taky někdy
vážně pěkná legrace.)
Ale zase mě neber moc vážně, já jsem někdy chytrej jak učebnice marxismu-leninismu.
28.03.2006 13:49:00 | JardaCH
Když sluníčko se za mrak schová,
třeba ho stačí namalovat
jenom tak... úsměvem do tváří...
aby se den celý rozzářil... :o)
A ty to umíš náramně, člověčinko milá!!!
28.03.2006 12:53:00 | Cecilka
ráno mi kapička
ukápla na víčka
sluníčko zaspalo
(asi zas chlastalo)
možná že slavilo
a to ho znavilo :o))
úsměv mám tak i tak
žáby tu dělaj´"kvák" :o))
28.03.2006 12:20:00 | šuměnka