Bloudíme
Bloudíme
nad Zemí rozpíná
A Duše nemluví
když Rozum usíná
Noc ve svém kabátě
společnost ukrývá
Na světlo nesmíme
prý hlavy utíná
Líde se přikryjí
do tmy a do vína
A oči bodají
Samotě do klína
Lidé bez nadějí
v temnotě ztraceni
Ale však v poklidu
spočinou raději
I já jsem v kabátě
zapadlý v bočnici
A jenom po hmatu
poznávám světici
A do tmy nekřičím
když světlo prosím
zda by mi mohlo říct
kdo jsem a kdo jsi
Komentáře (9)
Komentujících (9)
Doporučit
Tisk
Moc krásně napsané...Co takhle nějaká hudba? Myslím, že by to byl supr textík =o)
11.05.2006 13:50:00 | Ollie
Chachacha...to s tou světlicí mně taky napadlo =))) Joojo to by bylo super...Akorát jsem tam potřeboval do té kapsy ještě nějakou osobu =)
31.03.2006 16:15:00 | Ahimsa
víš co by znělo skvěle??a jenom po hmatě poznávám světlici..ale i tak je to úžasné. Tahle se mi líbí moc, Patri. Jsi šikulka
31.03.2006 16:10:00 | Sunny
Téda dobrýýýýý,punkáči,dobrý!;o)...ale že duše nemluví, když rozum usíná.. to je pro mně osobně děsná představa!
/ mimochodem-jasněžejo, mám nějaký exkluzivní zdroje extraexkluzivních informací:o)) /
28.03.2006 23:24:00 | Navire
na Zem padl stín? Těch stínů je tady tolik ... Mě se ta báseňka líbí mocinky moc.
28.03.2006 18:12:00 | Nausika