Nech mě na pokoji!

Myšlenky...
..bolest..
..vzpomínky..
..prázdno!

Proud myšlenek
je jako déšť!
Obraz vzpomínek
musím snést!
Jak bolí!
Srdce, hlava, tělo!
Nesnesu!
Nevydržím!
Jak z toho ven? Co s tím!!
Dej mi pokoj!

..Bolest..Myšlenky..

Co po mě chceš?!

..Chaos..Strach..

Co jsem ti provedla?!

..Bolset!..Slzy!

Čím jsem si to zasloužila?

Myšlenky, vzpomínám,
nechci,
tak zapomínám.
Sny co bolí,
pravda je dvojí.
říkám: "Nic se neděje."
znamená: "Děje!Moc se toho děje!
Pomoz mi!"

Pár slov na papíře,
pář slov, co vidím,
prý v dobřé víře:
rád se k tobě vrátím.

Ne!
Nechci!

Ticho!
Moc bolestné ticho!
Prázdnota! Ozvěna!
Já chci klid!
Tak prosím
nemysli na mě! Nech mě žít!

Myšlenky..
..bolest.
.vzpomínky..
..Ticho...
...klid....
....nic už víc...
...jen prázdno!