Měl si, ztratil si ...

Když sem Tě měla, ne uplně, ale měla…
Těch krásných chvilek s Tebou jsem si nevážila…
Byla sem ráda, že je někdo , kdo o mě má zájem…
Naráz sem spadla z výše až na zem…
Bylo to přesně, kdy napsal si mi… Miluju jinou…
Nechci na to myslet, vím, že mou to bylo vinou…
Ted není co litovat a naříkat……. Z mé strany…
Byla sem na výši…..s Tebou….zkusila sem i ostré hrany…
Zranili mě….. bolí to…
Nestačí už říct… ,,Je mi to líto"
Já tehdy ubližovala Tobě a věřím že moc…
Teď je to opačně a mně se chce plakat každou noc…
Vrátit čas nejde, plyne moc rychle…
Chvilku to trvá, než si jeden na druhého zvykne…
Ale ne tak dlouho, jak moc si čekal Ty…
Nestihla jsem Ti říct, jak krásné jsou Tvoje rty…
Tak krásně sladké a heboučké…
Teď vím, že chvilky s Tebou byly hezoučké…
Jenže je tu ten čas minulý…
Ty doby tak rychle splynuly…
Víš … já … fakt nemam sílu jít dál a mávnout rukou …
Poslední dobou nespatříš mou tvář suchou …
Nechci snad nějak podlejzat…
Jen jedno sem chtěla … Nové věci nalézat …
Našla sem … Ne věc, ale člověka…
Se kterým mi bylo krásně …
Snad si to nevzdal a dočetl ses do konce této básně …
Ted máš …….. a asi si zažil velkou úlevu …
Vůči ní a svému srdíčku …
Jsem ráda když Ti vidím úsměv na líčku …
Mám Tě ráda a sám víš, že víc, než má kamarádka kamaráda …
Nikdy neříkej nikdy, ale i přesto to řeknu …
Nikdy Ti nechci ukázat záda …
Zůstaň takový jaký si byl …
Sem ráda, že si mi kamarádství slíbil …
Jo, básnička … Je to trapný …
Ale jedině tak to ze sebe dostanu, je to špatný …
Tak snad naposled …
Když do očí se Ti nemůžu podíva t…
Stále Ti chci povídat …
MAM TĚ RÁDA