naskakuje mi jen jedna věta: Já chtěla být teď a ještě chvíli potom!
19.05.2006 14:54:00 | Mirka Hedbávná
...růžová budoucnost v kabátě černým?
Tak přistav věšák, ať si odloží...
nabídni štamprdli pro rozzáření,
všechno, co budeš chtít, ti k nohám položí... :o)))
05.04.2006 11:47:00 | Cecilka
Snažil jsem se ti vysvětlit, že to není o chápání, ale jen a pouze o pocitech, takové volné řetězení, v kterém nelze hledat nějakou logiku. Já ji mám rád, i když vím, že je trochu divná.
04.04.2006 20:02:00 | JardaCH
Tak jsem se asi v práci vyčerpala ;-)
Stále nerozumím...ale ty mi to odpustíš, když neboduji, viď ;-)
04.04.2006 19:53:00 | no
No příteli (můžu být tak vlezlá), chápu Tě, tedy aspoň myslím, ovšem pokud se cítíš, jak jsi napsal...potřebuješ malinkatýho panáka....Tak šup a ona se da děvka nějak vykrystalizuje....ne?
Líbí
04.04.2006 17:34:00 | bionda
Tak jo, já jsem teď v práci, tak já si to večer přečtu ještě jednou a dík za mailik... :-)
04.04.2006 15:37:00 | no
Co ti na tom mám vysvětlovat? Já myslím, že poezie (pokud to teda je, to ňechť laskavě posoudí jiní) se nedá a nemá vysvětlovat. Buď to cítíš nebo ne. Ale dobrá, je to zachycení určitého pocitu, nálady, nic víc.
04.04.2006 15:26:00 | JardaCH
Jo, to znám:
Co je to? Je to černý a stojí to za dveřmi?
Tvoje růžová budoucnost.
04.04.2006 15:04:00 | JardaCH
No, ale ta budoucnost, co klepe u dveří...
nevěříš? :o))
Parádní veršování, človíčku...
04.04.2006 13:53:00 | Cecilka