I Já

Nevzdám se tak lehce,
ne, ještě nepovolím.
Má duše ještě nechce.
Proč tuhle cestu volíš?

Co jsem ti kdy udělala?
Proč nemáš mě rád?
Jen nic jsem znamenala,
tak proč musím se bát?

Házíš na mě všechno,
co není chyba má,
tak hází se ti lehko,
když hází ruka tvá.

Copak ty jsi bez chyby?
Nejsi, věř mi,
vždyť umírají nevinní
za otevřenými dveřmi.

A ty je k sobě bereš,
s náručí dokořán;
i mě si dneska vedeš
tou divnou slastí hřán.