Čo bolo, to bolo

Dnes je moc krásný jarní den,
a to co prožívám je pouhý sen.
Zdá se mi že šťastná jsem,
a tančit by se mi chtělo jen.
Mě ale už jen snít nebaví,
to každého jen unaví.
Já své sny teď žiju ráda,
i když do nich občas zlo se vkrádá.
Vím moc dobře, že co bylo už se nedá vrátit,
tak proč bych se tím měla trápit?
Život je hrozně krátký a moc rychle ubíhá,
takže na vzpomínky už moč času nezbývá.
Neohlížet se zpátky, jen v před se dívat,
,,Čo bolo, to bylo´´ ti nemusím povídat.
Tohle je teď smysl mého bytí,
osud je hold ušit ze zvláštních nití.
Nikdy totiž nevíš co může se stát,
třeba zas jednou Tebe budu líbat…
Třeba tebe a třeba jiného, či jinou,
moc dobře víš, čí bylo by to vinou...